Magdalena Křenková Florianová
Stojí ti to za to?
Odpovědi na časté otázky

Co pro tebe tvorba znamená?
Malba mi umožňuje nechat mluvit nitro introverta o kráse malých věcí, které mi život plní bohatstvím. Tvorba je moje svoboda a životní přítel,  slyší i nevyslovené. 
I když obrazy prezentuji na webu, sociálních sítích.. je to jen informační záležitost. Reprodukovat aspoň přibližně barvy je horor. Takže setkání tváří v tvář žádná fotografie nenahradí. Srdečné pozvání všem, co zajímá moje barevná pravda.
 
Za jak dlouho namaluješ obraz?
Námět dlouho skládám v hlavě.  Promítám si ho na různé formáty plátna, až to do sebe zacvakne. Je to velmi intenzivní duševní činnost. Pak dosním kompozici.  Barevnost mi pomáhá najít emocionální paměť. Jsou to prožitky, které ve své barevné živosti mi plní duši, jako knihy v knihovně. Podle potřeby si nějakou knihu vytáhnu a přečtu do obrazu. Když sedám k plátnu, můžu říct, źe obraz je minimálně z 50% hotový. Každý obraz je originál. Představivost mám velkou. Moje vidění si realitu chytne svým způsobem a to je to umění, to „Sezame otevři se,“ ke kterému se prošlapávám za nepohody přes 37 let. 
A jak odpovědět na otázku: „Za jak dlouho namaluješ obraz?“
Někdy říkám, že za 37 let :D. 
 
Kdo tě učil malovat?
Narodila jsem se do staroříšské umělecké rodiny Florianů, kde tvořivý život byl samozřejmostí. Tatínek Jan Florian byl sochař, malíř, restaurátor. Vůně lipového dřeva, terpentýnu a barev v jeho ateliéru byl pro mě nejlepší Chanel. Po maturitě jsem nevěděla co se životem. V komunistickém režimu na nás žádné pracovní vyhlídky nečekaly. Byla jsem obdařena přemírou energie a já nevěděla, do čeho ji vložit. To se na mě začalo projevovat úzkostmi a uzavřeností. Až jednoho letního odpoledne mě vůně ateliéru přemohly a já věděla, že chci malovat. Takže jsem vzala u nás v JZD místo uklízečky, abych měla razítko v občance a nezavřeli mě za příživnictví.  Zajistila jsem si tak dost volného času. Práce byla za 3 hodiny hotová a zbytek dne jsem mohla věnovat tvorbě a vyučit se u tatínka 
i restaurování obrazů a soch. 
 
Umělec na volné noze je nejisté živobytí. Napadlo tě někdy vše opustit a mít práci, která zahrnuje jistoty jako - nemocenskou, placenou dovolenou, pracovní náplň a prostor, zdravotní, sociální…?
Nouze mě několikrát dovedla do zaměstnání. Pracovala jsem jako sekretářka, uklízečka, ošetřovatelka, ve fabrice na kontrole a učila na ZŠ angličtinu. Vše mi dalo mnoho zkušeností z různých světů a naučilo mě bránit vlastní prostor. Těžko jsem prožívala fakt, že být hodný pro část lidstva znamená být slaboch a rychlá potrava.
 
Stojí ti to všechno za tu nejistou chůzi po provaze?
Stojí. Každá dokončená tvorba mě plní štěstím. Kdybych teď měla zemřít, odejdu s vědomím, že jsem prožila život, jaký jsem chtěla žít. Deo gratias